Libertad o utopía? -- Unamuno en el infierno -- El año de los poetas -- El hombre superior -- Concursos y premios literarios -- Por fortuna aún contamos con la poesía -- Desahogo lírico -- Xenofobia -- Variaciones sobre un tema de Omar Khayyam -- Simón Bolívar y la lectura -- El tierno encanto de las pequeñas ciudades.

This chapter re-examines the evidence for local ecclesiastical and other burial sites in pre-Viking Ireland. It compares local churches and cemetery settlements in pre-Viking Ireland with those found in England and Wales. The chapter describes the density of the pre-Viking ecclesiastical sites in Ireland, church density and social structure in Anglo-Saxon England, and the local ecclesiastical sites in Cornwall and Wales.

Ludwig Wittgenstein Poznámky o barvách. (Překlad a úvodní studie Ondřej Beran). 1. vyd. Praha: Filosofia, 2010, ISBN 978-80-7007-323-0, 139 stran.

Autor připomíná 300. výročí narození Davida Huma tím, že české odborné i studentské veřejnosti předkládá text Humova Dopisu lékaři, opatřený poznámkami zpřístupňujícími jeho obsah. Tento dopis představuje významné svědectví o počátcích Humovy filosofie a je místem, kde můžeme identifikovat "bod obratu" na cestu směřující k Traktátu. Zároveň je nepostradatelným dokumentem pro výklad Huma z pozice "kontextualistického přístupu" k ranně-novověké filosofii, jak jej uplatňují zejména Alexander Stewart a John P. Wright.

[What It’s Like, or What It’s About? The Place of Consciousness in the Material World] Summary: The book is both a survey of the contemporary debate and a defense of a distinctive position. Most philosophers nowadays assume that the focus of the philosophy of consciousness, its shared explanandum, is a certain property of experience variously called “phenomenal character,” “qualitative character,” “qualia” or “phenomenology,” understood in terms of what it is like to undergo the experience in question. Consciousness as defined in (...) terms of its phenomenal aspect is often called “phenomenal consciousness.” The major issue that occupies most thinkers is whether this phenomenal character happens to be a physical property, or whether it is rather sui generis. Those who believe the former are materialists; those who conclude the latter are dualists. As the currently dominant metaphysic is materialism – also sometimes called physicalism – the challenge appears to be to slot phenomenal properties among the physical properties that ultimately make up the world. David Chalmers argued powerfully that we can go very far in situating many mental properties in the physical world – namely, the properties that can be understood in functional terms – but that phenomenal properties resist such a treatment. Chalmers calls this “the hard problem” of consciousness. But there are also some quite powerful positive arguments for dualism. The two most influential ones are the modal argument, also offered by Chalmers, and the knowledge argument invented by Frank Jackson. Chalmers invites us to conceive of creatures that are exactly like human beings – physically, functionally, behaviorally – only bereft of phenomenal consciousness. If such creatures are conceivable, says Chalmers, they are metaphysically possible. And if they are metaphysically possible, materialism is false. Jackson, for his part, suggests we imagine Mary who has spent her entire life inside a black-and-white room and has seen the world through a black-and-white TV screen. But she also happens to know everything there is to know about the physics of color. And yet, Jackson suggests that once Mary is finally released from her room and sees a lawn outside, she learns something new: that this is what it is like to experience green color. The current work on consciousness is by and large characterized by attempts to answer these two dualistic arguments. I try to make sense of the positions within the domain of philosophy of consciousness by means of two major distinctions that mutually intersect. First, there is a distinction between dualism and materialism. An apparent third alternative currently on offer, the so-called Russellian monism, is unstable, collapsing into either dualism (panpsychism) or materialism (Russellian physicalism). Materialism comes in two main flavors: either the a posteriori physicalism, which detects an epistemic gap between phenomenal and physical truths, hence denying that the former could be derived from the latter; or the a priori physicalism, which does not acknowledge any such obstacle. The second major distinction is between phenomenism and representationalism. It’s true that Ned Block, who introduced this contrast, meant to distinguish between two kinds of materialism. But I believe that the distinction actually intersects the one between materialism and dualism. We thus arrive at a table with six slots, representing six main positions in the philosophy of consciousness: (1) dualist phenomenism (Chalmers, the early Jackson, and Tyler Burge); (2) dualist representationalism (René Descartes); (3) aposteriori materialist phenomenism (Block); (4) a posteriori materialist representationalism (Michael Tye, Fred Dretske, David Rosenthal); (5) a priori materialist phenomenism (David Lewis); and (6) a priori materialist representationalism (Daniel Dennett, Derk Pereboom). However, this scheme is in fact somewhat misleading. It is true that Dennett is usually classified as an apriori materialist (or, more precisely an apriori materialist representationalist), but I believe that needs to be corrected. In order to understand why, I first analyze varieties of materialist representationalism in detail, in particular various construals of phenomenal character in terms of representation, or intentionality, which includes a discussion of the identity of its content (the issue of externalism). By contrast, Dennett rejects the concept of phenomenal character. Consciousness has no intrinsic, publicly inaccessible properties. On that ground, Dennett builds an empirical, fully functionalist theory of consciousness, which he also tries to integrate within a general Darwinian framework. From that point of view, one can contrast Dennettian and representationalist views on the issue of animal consciousness. In addition to his rejection of phenomenal character, Dennett also abstains from the regular metaphysical departure point of regular materialism. He does not so much ask how an enigmatic property of consciousness fits an antecedently characterized world, but rather how far we can investigate all aspects of the world, including consciousness, using the scientific method. He is thus a methodological naturalist, rather than a metaphysical materialist. While this approach removes obstacles to the science of consciousness, it does not solve what might be called “the hardest problem” – of intentionality, not phenomenal consciousness. The hardest problem consists in the fact that our intentional discourse involves conflicting commitments that prevent a coherent metaphysic of representational states. However, it does not follow that we should give up on this discourse as a theoretical means of reduction as well as a practical tool of explanation. But it might be that intentional discourse is a somewhat pseudo one. (shrink)

[straipsnis ir santrauka lietuvių kalba; santrauka anglų kalba] Straipsnyje pristatomas svarbių M. Heideggerio technikos filosofijos elementų formavimosi kontekstas tarpukario Vokietijos autorių tekstuose. Aptariamos paralelės tarp Heideggerio ir E. Cassirerio, E. Jüngerio bei O. Spenglerio industrializacijos proceso filosofinių apmąstymų. Nagrinėjant šių mąstytojų moderniosios technikos koncepcijų ryšius išryškėja, kaip vystėsi Heideggerio tekstams būdinga industrializacijos proceso artikuliacija bei jo technikos filosofijai svarbi problematika, liečianti planetarinį moderniosios technikos išplitimą ir poveikį bei technikos, kaip Vakarų ir šiuolaikinės žmonijos apskritai lemties, sampratą.

Studie se zabývá tím, jak se v českých zemích obráželo bouřlivé období vývoje biologického myšlení od přelomu 19. a 20. století do první světové války, kdy vedle sebe existovaly velmi různé názory na evoluci. Mnohovrstevnatost teoretickou přitom doplňuje i kulturní a vědecká mnohovrstevnatost českých zemí, kde se jednak mísí vlivy německé a české biologie na svých autonomních institucích, a jednak lze spatřovat rozdíly i mezi lokálními centry Prahou a Brnem se svými badatelskými tradicemi a nezávislými vazbami na další centra ve (...) Vídni a evropských univerzitách. Centrem zájmu jsou teoreticky uvažující biologové, kteří buď sami dlouhodobě profilovali české biologické myšlení, anebo na něj měli díky zdejšímu působení přímý vliv. V letech ca 1900–1915 došlo k prvnímu otevřenému a diskutovanému vrcholu v české recepci evolucionismu a před jednoznačnými pozicemi a „velkými teoriemi“ má navrch spíše prostředkování diferencované zahraniční diskuse, podněty vlastní experimentální práce a opatrné očekávání od nového studia variability a dědičnosti. (shrink)

ABOUT WEAK AND STRONG EMPIRICAL NECCESSITY. CATEGORICAL, DISPOSITIONAL PROPERTIES AND LAWS OF NATURE Pohľady na empirickú nevyhnutnosť možno rozdeliť do dvoch skupín: teórie slabej nevyhnutnosti a teórie silnej nevyhnutnosti. Do prvej teórie patria koncepcie, ktoré uvažujú svet zložený z pasívnych vlastností, akými sú kategorické vlastnosti. Za zmeny vo svete sú zodpovedné zákony prírody, ktoré sa od možného sveta k svetu líšia, a preto aj prejavy týchto vlastností sú odlišné. Druhú teóriu, teóriu silnej nevyhnutnosti, zastávajú filozofi, ktorí predpokladajú existenciu silovo aktívnych (...) vlastností, dispozícií. Práve tieto sú zodpovedné za zmeny vo svete, a vo všetkých možných svetoch sa prejavujú nevyhnutne rovnako. Autor argumentuje v prospech existencie dispozičných vlastností a tvrdí, že dispozičný výklad sveta netrpí modálnymi absurdnosťami, ktorými trpia teórie slabej nevyhnutnosti. Hoci aj dispozičné teórie majú svoje problémy a hlavne mysterióznosti, ktoré môžu viesť až do metafyziky dispozičných monád. Kľúčové slová: dispozičné vlastnosti, kategorické vlastnosti, modality, nevyhnutnosť, zákony prírody. (shrink)

In German pre-critical aesthetics, the term Betrachtung (contemplation) was coined to describe the reception of beauty and art. It was also used by Immanuel Kant in his Critique of Judgment (1790), and by Bernard Bolzano in his treatise On the Concept of Beauty (1843). Both Bolzano and Kant tied the judgment of taste (beauty) to the mere contemplation of the initial object. However, each of them meant something different by this act, and each accorded it a different importance. The study (...) describes Kant’s and Bolzano’s conceptions of mere contemplation, compares them and shows that Bolzano’s concept should be understood as a content modification of Kant’s innovative procedure. (shrink)

Apresenta-se nesse texto as repercussões do Concílio Vaticano II na Igreja particular de Goiás. A fidelidade ao Concílio produziu efetiva participação de todos – presbíteros, religiosas e religiosos, leigos e leigas. Tomando como referências a vivência e experiência de pastor nessa diocese (1967-1998) e diversos estudos, Dom Tomás mostra os aspectos mais relevantes dessa história: as assembléias diocesanas, com participação de leitos (1968); as CEBs e a concretização da opção pelos pobres; as Escolas Bíblicas; a defesa da posse da terra, (...) a Comissão Pastoral da Terra - CPT e o enfrentamento da ditadura militar; a causa indígena; o ecumenismo; o exercício da colegialidade; a articulação dos bispos comprometidos com as CEBs na CNBB; o problema da Visita Apóstólica na diocese; apresenta ainda um balanço de erros e conflitos; e finalmente, relata o Sínodo diocesano (1995) e seus objetivos: 1) Avaliar a situação concreta do povo, seus sofrimentos e suas lutas, para se ter uma visão mais clara da realidade; 2) Julgar à luz da Palavra de Deus;. 3) Desenvolver com mais clareza a missão da nossa Igreja dentro dessa mesma realidade. Palavras-chave : Concílio Vaticano II. Diocese de Goiás-Brasil. Participação. Colegialidade. Abstrat This article written by Archbishop Tomás Balduíno presents the impact of Vatican II in the particular Church of Goiás, emphasizing that the loyalty to the Council produced effective participation of priests, religious and lay people. Given his experience as a pastor in this diocese (1967-1998) and several studies, Bishop Thomas shows the most relevant aspects of this story: the diocesan assemblies, with the participation of lay people (1968); the CEBs and realization of the option for the poor; the Bible Schools; the defense of land tenure, the Pastoral Land Commission - CPT and the facing of the military dictatorship; the indigenous cause; ecumenism; the exercise of collegiality; the articulation of the bishops committed to the CEBs in CNBB; the problem of apostolic visit in the diocese. The article also presents a balance of errors and conflicts, and finally reports the diocesan Synod (1995) and its objectives: 1) Evaluate the concrete situation of the people, their sufferings and their struggles to get a clear picture of reality; 2) To make the judgment of reality in light of the word of God; Develop more clearly the mission of our Church in this reality Keywords : Vatican II. Diocese of Goiás-Brazil. Participation. Collegiality. - DOI: 10.5752/P.2175-5841.2011v9n24p1341. (shrink)

Faz uma digressão acerca de alguns aspectos do 'Tratado de direito natural', sem esgotar suas possibilidades analíticas. Pretende, ao inserir a obra em seu contexto de produção, discutir a relação entre o direito natural tal como foi expresso por Tomás Antonio Gonzaga e as possibilidades de interpretação abertas pelo direito português de então.

[On Consciousness, Religion, and Freedom of the Will] An interview with Daniel Dennett on consciousness, religion and free will.

[On the Ethics of Euthanasia Again: A Reply to Critics] The article is a reply to three critics of a previous piece on the ethics of euthanasia in which I defended physician-assisted suicide. According to Ingrid Strobachová it is necessary to give a greater attention to the significance of pain, which, she claims, may benefit from a phenomenological description. According to Marta Vlasáková my argument is not valid because two principles on which it is founded – i.e. the conception of (...) life as of fundamental value and the autonomy of the patient – are not in mutual harmony. Jakub Jirsa criticises the very concept of assisted suicide and the moral legitimacy and need for the legalisation of assisted suicide. To Dr Strobachová I reply that phenomenological description is as acceptable a method as any other – as long, that is, as it is not only a verbal game, but constitutes a real source of knowledge. To Dr. Vlasáková I argue that a more charitable reading of my argument is possible. The arguments of Dr. Jirsa against assisted suicide are beset with various inconsistencies, including the fact that he himself allows that doctors should tolerate suicide by the refusal of food and drink. Such an act does not, however, differ in any relevant way from doctor-assisted suicide. (shrink)

In July 1647 Valeriano Magni published in Warsaw a description of his experiment proving the existence of vacuum. His treatise called “Demonstratio ocularis, loci sine locato, corporis successive moti in vacuo, luminis nulli corpori inhaerentis” provoked a huge polemic, not only with the opponents of the void but also concerning the authorship of the experiment. The article deals with the circumstances of Magni’s experiment and the polemics with both scholars attacking Magni from the point of Aristotelianism and French scientists who (...) admitted the existence of the void but accused Magni of plagiarism, for experiments with vacuums had been performed by Torricelli and Pascal first. The attention is paid to the philosophical background of Magni’s experiments. (shrink)

[Filip Tvrdý on Naturalizing Philosophy] The paper distinguishes several versions of contemporary naturalism: revisionary, constructive, and non-representational. Revisionary naturalism pleads substituting the traditional philosophical inquiry into the nature of things by a genetic inquiry into the origin of our – often faulty – beliefs about the nature of things. Constructive naturalism accepts the program of traditional philosophy, yet hoping that its questions could be answered by broadly scientific methods. Non-representational naturalism is an extension of metaethical expressivism, claiming that philosophical claims (...) should not be understood as descriptive in nature. These distinctions can help us classify the most self-consciously naturalistic project in the recent Czech philosophy, Filip Tvrdý’s TROUBLES OF INTROSPECTION (2015). Tvrdý is officially pursuing a genetic, revisionary project, which does not coincide with nonrepresentational naturalism. However, there are also traces of constructive naturalism in Tvrdý’s book. (shrink)

Tento článek analyzuje problém normativity morálky. Argumentuji, že morálka nás normativně omezuje ve veřejném prostoru důvodů. Některá jednání jsou v dané společenské praxi poskytování a požadování morálních důvodů neobhajitelná. Morální zdůvodňování je zdůvodňováním v pojmech obecných principů s ideou férové nestrannosti k zájmům všech dotčených osob. Morální svědomí nemá nezávislý normativní význam. Normativní síla svědomí je odvozená od presumované způsobilosti morálních principů na jeho pozadí být ospravedlněné v (hypoteticky ideálním) veřejném prostoru důvodů.This paper analyses the problem of normativity of morality. (...) I argue that morality restricts us normatively in the public space of reasons. Some actions are indefensible in the social praxis of giving and asking for moral reasons. Moral reasoning is a reasoning in terms of general principles with the idea of fair impartiality to interests of all affected persons. The moral conscience has not an independent normative significance. The normative force of moral conscience is derivatedly related to the presumptive capability of the moral principles in its background to be justified in the (hypothetically ideal) public space of reasons. (shrink)

O presente trabalho busca discutir três conceitos gadamerianos relacionados com a temática concernente à memória em comunidade. Tentaremos desenvolver uma aproximação dos conceitos de Bildung, de clássico e de razão social com problemas contemporâneos envolvendo a instrumentalização técnico-científica dos processos de comunicação social e de alienação da humanidade em relação aos sentidos historicamente compartilhados.

Článek se pokouší o koherentní interpretaci Quinových nečetných vyjádření na téma realismus. Autor konstatuje, že Quinovy názory vykazují různorodé tendence: Quine ve svých textech přechází od úvah, které bychom označili za idealistické , k pozici spíš realistické. Článek má dvě části. První je věnována Quinovu chápání positů a jeho tezím o naturalizaci filosofie a imanenci pravdy teorii. Druhá část pak obsahuje úvahu o Quinově známé tezi o nevymezitelnosti reference a jejích důsledcích pro otázku realismu. Autor dochází k závěru, že diskrepance (...) epistemologického a ontologického hlediska, přítomná v mnoha Quinových pracích, vede k permenantnímu rozštěpu dvou hledisek na realitu vnějšího světa, která se zdají být neslučitelná v jedné koherentní filosofické pozici. (shrink)

[Précis of What It’s Like, or What It’s About? The Place of Consciousness in the Material World] The paper provides a summary of my recent Czech-language book, WHAT IT'S LIKE, OR WHAT IT'S ABOUT? THE PLACE OF CONSCIOUSNESS IN THE MATERIAL WORLD (2017). As suggested by the subtitle, the topic of the book is philosophy of consciousness. In the contemporary literature, most participants have in mind the so-called phenomenal characters, and the main issue debated between dualists and materialists is whether (...) these characters are material properties. Even the Russellian monists, who otherwise present themselves as an alternative to both dualism and materialism, accept the concept of phenomenal character. I express doubts about this concept in chapter six of my book; accordingly, I allot most space in the paper to the material from this chapter. Despite the majority opinion, I believe that no agreement has in fact been reached concerning the content of this concept. Similarly to Daniel Dennett, I recommend trying to develop a philosophy of consciousness without the concept of phenomenal character. As is well known, Dennett – to some extent similarly to the aforementioned materialists – proposes a reduction of consciousness in terms of representation. However, I wound up rather more skeptical than Dennett, since following up on my previous book, THE METAPHYSICS OF ANTI-INDIVIDUALISMU (2008), I claim that a naturalistic theory of representation is incoherent. (shrink)

Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru (...) diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným. (shrink)

Přijetí teze, že některé výrazy referují bez zprostředkování identifikujícími podmínkami přímo k objektům, vede k několika problematickým důsledkům týkajícím se propozičních postojů. Jedním z těchto důsledků je ten, že bychom tudíž na základě přesvědčení Lois Lanové, že Superman je silnější než Clark Kent, byli nuceni uznat, že je též přesvědčena o existenci někoho, kdo má tu vlastnost, že je silnější, než skutečně je. Snad žádný racionálně uvažující člověk by však zřejmě přesvědčení o existenci někoho, o kom by tato nemožná vlastnost (...) měla platit, nepřijal. Klíčovým pojmem, na němž platnost vyvození tohoto přesvědčení stojí, je reflexivita – ze zjevně nereflexivního obsahu přesvědčení se vyvozuje přesvědčení reflexivní. Příspěvek se pokouší odhalit, kam je možno reflexivitu v rámci informačního obsahu věty zasadit. Zváženy jsou nejprve dvě možnosti: reflexivita je buď sémantickou vlastností vztahů, nebo anaforických zájmen. Obě možnosti budou vyvráceny prostřednictvím argumentace, že ve větách popisujících vztah mezi obsahy dvou koreferujících singulárních termínů nemůže být reflexivita součástí sémantické informace, jelikož znalost identity reference není podmínkou sémantické kompetence. Reflexivita je u těchto typů vět vázána na koordinaci znalostí mezi mluvčími. Jsou formulovány nutné podmínky, které by platnost daného vyvození teprve ospravedlnily. (shrink)

[Against Method: Karel Kosik on Architecture and Urbanism] A critical analysis of the views of a prominent Czech philosopher who transitioned from humanist Marxism to Heideggerian conservatism. This philosophical development is also reflected in his occasional reflections on the built environment.

Tato kritická studie se zabývá dvěma současnými knihami o epistemickém relativismu, Boghossianovou Fear of Knowledge a Halesovou Relativism and the Foundations of Philosophy. První z těchto prací se přesvědčivě pokouší vyvrátit populární relativistické a konstruktivistické teze, zatímco ta druhá předkládá obhajobu specifické formy relativismu zaměřené na filosofické propozice.

En estas líneas quisiera poner de relieve el poder de la representación, sea del tipo que sea, para producir realidad o cambiarla -ahora nos centramos en las imágenes de lo femenino-. El poder de la representación reside en su carácter icónico que es su medio de expresión. Los iconos femeninos en el cien reflejan el imaginario de lo femenino y al mismo tiempo contribuyen a crearlo.

Článek se zabývá pojmem panteismus v období renesance. Ačkoli termín panteismus se objevil až na konci 17. století a později v kontextu tzv. “Pantheismusstreit”, za předchůdce moderního panteistického myšlení byl označen renesanční filosof Giordano Bruno. Následně i Mikuláš Kusánský, a to jakožto pokračovatel myšlení Mistra Eckharta, začal být považován za panteistu. Jak Kusánský, tak Bruno v určitém smyslu obhajovali imanenci božského ve světě, avšak zároveň oba zdůrazňovali rozdíl mezi Bohem a přírodou a připisovali Bohu transcendenci nebo přinejmenším transcendentální aspekty. Toto (...) není v souladu s definicí panteismu v tzv. silném slova smyslu, kdy se tvrdí striktní identita Boha a světa. Zdá se, že pojem renesanční panteismus je konstruktem, který byl vytvořen skrze násilnou aplikaci terminologie osvícenské filosofie na renesanční období. (shrink)

This article seeks to present the foundations in Foucault’s thought that led him to elaborate the concept of archeology and, in addition, try to recognize its limits. To achieve this, we present his main theoretical dialogues at the beginning of his investigations and the reasons that made necessary to reframe that concept later. Among the conclusions of this study, we suggest that the allegorical conception of language, that was sustained over the period, is formally similar to the structure of metaphysical (...) thought and, as such, is abandoned by Foucault as an attempt to create an original philosophical reflection. (shrink)

Tento článek se zabývá problémem těžké volby při srovnávání dvou velmi odlišných alternativ. Takové srovnání můžeme akceptovat jako skutečné dilema, nebo odmítnout jako chybné posouzení, protože se srovnává něco nesrovnatelného. Ale co přesně namítáme, když někoho kritizujeme, že srovnává nesrovnatelné? Co vlastně znamená, když o někom řekneme, že srovnává jablka s hruškami? Ukážeme si, že hlavním zdrojem problému není skutečnost, že se srovnávají položky různého druhu, ale spíše potřeba zohledňovat relevantní kontexty. Náročnost porovnání je úzce svázána s náročností jeho zdůvodnění. (...) Skutečnost, že se srovnává nesrovnatelné, se pak projevuje ve vadách takového zdůvodnění. Zejména v tom, že se nedostává uspokojivá odpověď na praktické otázky, proč se v daném kontextu porovnávají zrovna tyto dvě položky, proč se zde porovnávají podle tohoto a ne jiného kritéria a co z takového porovnávání pro tento kontext vlastně vyplývá. Problém srovnávání nesrovnatelného bude ilustrován na příkladech z estetiky, etiky a teorie práva. This article deals with the hard choice when comparing two very different alternatives. Such a comparison can be accepted as a true dilemma or it can be rejected as a wrong evaluation because it is compared something incomparable. But what exactly do we object to by criticizing someone for comparing the incomparable? What does it mean to say that someone compares apples with oranges? I will show that the main source of the problem is not the fact that items of different kinds are compared, but rather the need to take into account relevant contexts. The difficulty of comparison is closely linked to the hardness of its justification. The fact that it is comparing the incomparable is then reflected in the defects of such a justification. Especially in the absence of a satisfactory answer to the practical questions why just these two items are compared in the given context, why they are compared here according to this and not another criterion, and what follows from such a comparison for this context. The problem of comparing the incomparable will be illustrated by examples drawn from aesthetics, ethics and legal theory. (shrink)

Straipsnis skirtas palyginti Arvydo Šliogerio ir Martino Heideggerio hominizuotos Būties sampratoms jų meno filosofijose. Šio tikslo siekiama pasitelkiant jų pasirinktų tapybos kūrinių interpretacijas – Šliogerio atveju pasirinktas Paulio Cézanne’o paveikslas Didžioji pušis, o Heideggerio atveju pasirinktas Vincento van Gogho paveikslas Batų pora. Straipsnio autorius pateikia argumentus, kaip pasirinktas Šliogerio meno kūrinys koreliuoja su jo aristoteliška substancinio individo koncepcija. Sykiu parodoma, kaip nuosekliai evoliucionavo Šliogerio hominizuotos Būties kritika nuo knygos Daiktas ir menas iki veikalo Transcendencijos tyla. Straipsnio pabaigoje išryškintas Šliogerio prieštaravimas (...) sau dėl dviejų nesuderinamų menininko samp­ratų: pirmas apie Menininką-žmogų, įliejantį „daugiau Būties“ į daiktą meno kūrinyje, negu kad tos Būties yra tame daikte gamtoje; antras apie tikrąjį Menininką-gamtą, kuris duoda daiktui „daugiau Būties“, negu jos randame žmogaus rankdarbyje. (shrink)

Studie prezentuje dvě ideje filosofie jako vědy v Traktátu ("věda o člověku" či "věda o lidské přirozenosti") a Zkoumáních ("mentální geografie" či "věda o úkonech mysli") Davida Huma a dokládá na předvedení tematizace času v 1. knize Traktátu a s odkazy na Zkoumání, že v prvním případě vede k plastické analýze času, v druhém případě pak k její absenci. V neposlední řadě je studie inspirací k novému promýšlení Humova filosofického odkazu s akcentem na Traktát, jehož 270. výročí vydání si v (...) tomto roce připomínáme. (shrink)

Erste Monografie über Franz Fickers Ästhetik. Die Ästhetik des institutionell wichtigsten Universitätsästhetikers der österreichischen Monarchie des Vormärz wird institutionell als Bestandteil der österreichischen Universitätspolitik und ideell als Bestandteil der Geschichte der mitteleuropäischen Ästhetik untersucht.

Tomas Abraham inicia una pesquisa filosofica y no se detiene ante las impugnaciones que dictan el buen gusto y la conveniencia (la que esconde las contradicciones para simular seriedad y rigor intelectual). Nada lo detiene. Observa, analiza, compulsa. Sus preguntas no interrogan esas zonas del discurso para las cuales se han inventado ya benevolas excusas, sino las otras, las peligrosas.Desde 1989, reflexiona Abraham, el factor economico es la clave que permite descifrar los anhelos y las frustraciones de la sociedad. Por (...) que? Porque el factor economico no se reduce a la economia, no se limita a la produccion y a la distribucion de riquezas sino que acusa la visible emergencia de nuevas formas de vida. El factor economico revela el diagrama de las mutaciones culturales. En este ensayo filosofico en el que coexisten una cantidad asombrosa de estilos y tonos, el autor analiza y discute la empresa como nuevo monumento cultural, la demonizacion del estado, las batallas etico-politicas entre intelectuales y economistas culturales, la tarea de los expertos en calidad de vida y su funcion en una nueva sociedad terapeutica. De las historias de vida de los archimillonarios al encuadre historico de la ideologia empresarial, de la puesta en sorna (con el mayor respeto) de la literatura de autoayuda a la meditacion sobre la moral y el dolor en los campos de exterminio, La empresa de vivir, como los libros anteriores del autor, traza una linea osada y firme e incorpora al pensamiento argentino una nueva manera de hacer las cosas. Una nueva manera capaz de abrir discusiones aparentemente concluidas o censuradas, de expandir los efectos de un conflicto intelectual hacia areas desprestigiadas oignoradas, de inaugurar una pasion para abolir la ironia autoindulgente y los entredichos ufan. (shrink)

O autor propõe uma discussão sobre novos enfoques relativos a movimentos sociais decorrentes das mudanças de paradigmas que atingem, neste final de século, toda ciência. Disso resultam novas propostas e modelos de ação coletiva que possibilitam uma democracia participativa.

Cílem této studie je analyzovat emoční manipulaci jako etický problém. Nejprve budu mluvit o emotivismu, což je metaetická teorie, která je oblíbeným terčem kritiky, protože v pojmech emotivismu se těžko rozlišuje morální argumentace od propagandy. Potom proberu samotný pojem manipulace a ukážu nějaké příklady. Manipulace je eticky problematický způsob ovlivňování chování druhého člověka, a to zejména proto, že nerespektuje jeho osobní autonomii. Emoční manipulace je ale docela spletitá záležitost, protože emoční angažovanost nemusí podkopávat osobní autonomii jednotlivce.

Este artigo propõe relacionar as filosofias da história de Kant e de Hegel às bases do pensamento de Foucault, em História da loucura na idade clássica. Buscamos reconhecer, não indícios de uma história cosmopolita ou universal, mas em que medida o pensamento crítico e a filosofia como ciência das essências puras comparecem na inteligibilidade histórica de Foucault. A reunião de uma diversidade de experiências sob o conceito de desatino , fio condutor da obra, sugere uma proximidade com a tradição. Por (...) outro lado, a falta de um critério intrínseco, o qual justifique a referência de tal multiplicidade à alcunha da loucura, faz com que o fio condutor se restrinja a um aspecto negativo e que, positivamente, Foucault estabeleça para seu trabalho um primado empírico, na forma de uma constelação de imagens. O procedimento de História da loucura, que, junto ao interesse pela desrazão, inaugura o privilégio dado pelo filósofo francês à análise das descontinuidades nos leva a reconhecer a razão com base nos casos que solapam aos seus limites, às essências por ela própria discernidas, e com base nas práticas por ela promovidas e justificadas. This article proposes to relate Kant's and Hegel's philosophy of history to the basis of Foucault's History of Madness in the Classical Age. We are not attempting to recognize the presence of a cosmopolitan or universal history, but trying to understand how critical thinking and philosophy as the science of pure essences appear in Foucault's historical intelligibility. The challenge of bringing together a diversity of experiences under the concept of unreason , which is the common thread of the book, suggests an attachment to tradition. However, the absence of an intrinsic criterion justifying the reference of that multiplicity to madness motivates a negative aspect to that concept and, positively, makes Foucault establish for his work an empirical primacy, in the form of a constellation of images. The procedure of the History of Madness that, with its interest in unreason, inaugurates the privilege given by the French philosopher to the analysis of discontinuities, leads us to recognize reason based on cases that escape its limits and the essences discerned by itself. (shrink)

[The Concept of Animal Mind] A critical analysis and assessment of the current philosophical theories of animal cognition and consciousness. The contents: 1. The concept of mind; 2. Other minds; 3. Can animals think?; 4. Do animals have concsiousness?; 5. Conclusion.